Milec velbloudů
Dělal jsem doma úklid, což je činnost, kterou nenávidím a nikterak nebudu překvapen, že valná většina z vás je na tom zcela stejně. 
Výjimku tvoří profíci, kteří za tento nesnadný úkon berou mzdu, která jak známo dokáže vyvážit ledacos. A nesmím zapomenout ještě jednu anomálii, kde oproti proudu stojí na druhém břehu ti, kteří při tom prožívají naopak rozkoš. Nic proti choutkám, ale je to kus za kus. Jelikož sexuologové tvrdí, že jeden z důvodů vedoucí k přemíře uklízení, je nedostatek jiné činnosti, kterou si již dosadíte sami.
Ale teď k meritu mého nálezu. Zamračený a naštvaný jsem v mé pracovně vyhazoval „bezladý“ pelmel nastřádaných dokumentů, který nezadržitelně rostl v koutku do horského obra. Jen tak po očku s vnitřní radostí sleduji jaký jsem to borec, jak se dokáži vypořádat s minulostí bez mrknutí víčka. 
Najednou přistane na hromadě něco hnědého z tvrdšího papíru, ale jsem v takovém laufu, že házím stále dál. Najednou mi to nedá a hrábnu pod vrstvu papírů. Zběžně přečtu nejvýraznější písmenka, ZOOLOGICKÁ ZAHRADA Marku Holečkovi. Vzápětí se začnu válet smíchy a nálada se přetočí do pozitivních barev. Zdroj své dobré nálady posílám i vám.
Těbůh Váš velbloudář Mára

FOTOGRAFIE