Uveď svůj cestovatelský / sportovní / outdoorový profil.
Já Marek Holeček jsem, flákač, lezec, horolezec, cestovatel a požitkář. Když prohrábnu paměť a zaměřím se na lezení po horách mimo rodnou Evropu, tak jsem si vymyslel a zrealizoval 18 výprav do rozdílných pohoří, jako třeba Karákoramu, nepálského Himálaje, Patagonie, Hindúkuše, indického Himálaje, Pamíro-Alaye, nebo prosluněných kalifornských Yosemit. No a za skalkařením jsem si odletěl například na Kubu, do Laosu, Malajsie, Thajska. Za rok 2008 jsem dostal v pořadí už šestou nálepku s označením „Výstup roku“ od Českého horolezeckého svazu a to za expedici DEVOLD TripleNorthWalls.
Co považuješ za svůj nejzajímavější či nejdůležitější cestovatelský / sportovní / outdoorový počin z poslední doby (cca rok, max. 2 roky)
Pokaždé je to stejná a neohratelná radost z návratu domů na Vinohrady do zaprdlaných Čech.
Který Tvůj konkrétní zážitek Ti utkvěl v paměti?
Nedokážu najednou vybrat nejsilnější, nejpoutavější nejnej zážitek. Radši se koukám do předu. Tam se jasně rýsuje představa dopíjeného ranního pivka na terase v Adršpachu těsně před tím než vyběhnu za lezením do létem provoněného skalního království.
Co Tě na zmíněných aktivitách nejvíc přitahuje?
Rozmanitost pohybu, místa, lidi a pocit volnosti.
Jaké končiny / destinace / typ cestování Ti nejvíc vyhovují a proč?
Každé místo má své kouzlo pokud si uděláme prostor pro chuť se dívat a dobrovolně si nezúžíme pohled jak kůň s klapkami na očích. Rád objevuji nová místa a baví mě ten dráždivý pocit nejistoty z neznáma jestli obstojím a jak se s tím poperu. Nicméně jednotící prvek je v tom, že cestuji vždy s lidmi, které znám a mám je rád.
Jak předcházíš, krizovým situacím a stresu na cestách / při sportovním výkonu?
Těm se dá předejít? Nicméně jako ventil používám řev, bouchnutí do něčeho, případně s něčím a uklidňující široká škála nadávek.
Máš konkrétní vzpomínku týkající se dodržování bezpečnostních pravidel nebo naopak jejich porušení?
Pravidla jsou všeobecně důležité poslouchat pro jejich ustálenou moudrost, nicméně dodržovat vše dle výkladu litery je pro život dlouhodobě škodlivé. Vztaženo na lezení platí pouze jedno pravidlo „Musíš dávat bacha jelikož uděláš jeden krok blbě a jsi celej život mrtvej“ a podle tohoto kréda je třeba se snažit chovat.
Vzpomeneš si na situaci související s vybavením, kdy tě klimatické / geografické / sociální apod. podmínky překvapily nebo zaskočily?
V mých představách vždy visí takový strašák jako například, že při výstupu, kdy jsem daleko od jakékoliv pomoci, přijdu třeba o součást oblečení. Mám namysli botu, bundu, rukavice, vlastně v tomto případě jakoukoliv věc, jelikož se může jednat o fatální veleprůser. Přidám ale jednu veselou příhodu ze života. Příhoda se mi udála tak před dvaceti lety. Pěkně jsem si nabalil batoh pro víkendový výpad do zimních Vysokých Tater. V sobotu 5,30 ráno po příjezdu do Popradu objíždíme autobusem okolo Tater ze zadu do odlehlé Javorové doliny. Rychle šlapeme sněhem až na konec údolí pod severní stěnu Javorového štítu. Nastupujeme do ní a lezeme, než nás brzo přicházející tma pohltí. Po celou dobu jsem dostatečně pyšný na to jak už mám vše vymakané a zaběhlé jelikož můj batoh vykazuje poloviční rozměr než mého spolulezce. Rozuzlení nenechalo na sebe dlouho čekat. Neskutečně dlouhá zimní patnáctihodinová noc bez spacáku se mi zaryla hluboko do paměti, že i dnes když si vzpomenu, tak drkotám zuby.
Jakými požadavky se řídíš při výběru vybavení na cesty - na co si dáváš pozor, čemu přikládáš váhu, a čemu ne?
Záleží na několika aspektech, podle kterých se rozhoduji co vzít na sebe. Jedná se vždy o vysokou alchymii se složitostí namíchat správné složení odpovídající přesně tomu, co chci dělat. Oblečení musí být zaprvé co nejlehčí, pak skladbou vrstev co nejvíce variabilní pro změny počasí, dostatečně odolné proti zničení a minimálně omezující v rozmanitosti pohybu. Jak říkám průšvih.
Co hodnotíš jako největší pokrok ve vybavení v poslední době?
„Znovu objevení Ameriky“ v podobě návratu k přírodním materiálům.
Co (jaké vybavení) se ti osvědčilo, pomohlo, vydrželo?
Například při loňských výpravách jsem používal pro několikadenní výstupy stejné složení oblečení. Spodní vlněné prádlo plus mezivrstva Devold, péřový svetr a membránové strečové převleky včetně rukavic od Klättermusenu. Jedny boty jsem měl lehčí LaSportiva Bhatori a výškové MonsOlimpus, nicméně oboje dvoje prodyšné.
Co (jaké vybavení) se ti neosvědčilo (není nutné jmenovat značku)?
Měl jsem v životě asi štěstí, jelikož jsem dostával vždy věci, které jsem si vybral a chtěl. Žádné velké zklamání oproti očekávání nenastalo.
Před jakou svojí chybou v souvislosti s vybavením bys ostatní varoval?
Plastové boty. Pokud hodláte několik dní za sebou v nich strávit, bez možnosti dokonalého vysušení, tak si koledujete o pěkné omrzliny. Zlatá kvalitní kožená bota, která dýchá, dává daleko větší šanci přežít vše bez úhony.
Byl jsi při tom, kdy dobré vybavení zachránilo ošemetnou situaci nebo naopak, kdy selhání výbavy něčí život nebo zdraví ohrozilo?
Jak jsem už odpovídal v předchozí otázce, vybírám si přesně to co chci. Samozřejmě pokud jdu do míst, kde vše musí běžet jak na drátku a nové věci detailně neznám, tak si je otestuji předtím v místech kde nehrozí neřešitelné problémy.
Máš nějaký zážitek s vybavením, který tě i po čase dobře pobaví?
Ztratil jsem při prvním dnu výstupu na Grandes Jorasess čepici. Jediná možnost byla roztáhnout náhradní ponožku na velikost mojí kebule. Ještě dalších pět dní jsem takto vymóděný, jak permoníček, prolézal severkou.
Nejkurióznější součást vybavení, s jakou ses kdy setkal?
S vrhačskou 7,5kilovou koulí a to nekecám. Odlétal jsem do Kirgyztánu a na letišti si mě bokem zavolali do zadních místností, kde mi ukazovali přes rentgen na něco v mém obřím batohu o čem jsem neměl ani tušení co může být. Rozumné vysvětlení jsem neměl a tak vše muselo ven včetně dotyčného předmětu. Letištní zaměstnanci zalezli za neprůstřelný štít a přes tlusté pancéřované sklo pozorovali jak vše dopadne. Po chvíli jsem měl vše vykrámované a v jedné ruce držel ocelovou kouli na které se tkvěl velkými písmeny nápis „MÍČ PROTI TRUDOMYSNOSTI“. Vtípek mé veselé přítelkyně, která mi při balení takto podšoupla už nejednu hovadinu.
Nejstarší součást vybavení, které stále používáš a nechceš odložit.
Nenahraditelný hliníkový ešus.
Máš něco, co bys v souvislosti s outdoorovým vybavením chtěl připomenout?
Aby se oblečení dlouho nesušilo doma ve skříni, ale co nejčastěji používalo při Vašich toulkách.
Máš nějaký sen, který by sis chtěl splnit?
Stát se rentiérem a dokonce života už nesáhnout na práci.
Konkrétní plány do budoucna.
Letos chci odletět do Pákistánu a pokusit štěstěnu na Gasherbrumu I. Jedná se o jednu z nejmenších osmitisícovek, na kterou mám vymyšlený prvovýstup. Toť vše. Ostatní se dozvíte před odletem…