27.7.2018 Hora smrti, kde zahynul i Günther Messner. Zvládnou Holeček a spol. vylézt nejdelší stěnu světa?
PRAHA V pátek začíná expedice Marka Holečka a Tomáše Petrečka, kteří se pokusí jako první Češi a teprve třetí výprava v historii zdolat himalájskou horu Nanga Parbat jižní Rupálskou stěnou, která je vůbec nejdelší na světě. Jejich cestu bude server Lidovky.cz sledovat online.
Nahá hora. Masiv, který je ve světě známý pod jeho pakistánským názvem Nanga Parbat, se zcela vymyká představě o himalájských osmitisícovkách.
Jako jediný z nich totiž leží široko daleko od všech dalších vrcholů, takže samotný horolezec nejenže přichází o okolní panoramata, ale především horu, která leží ve výšce 8125 metrů nad mořem, nic nebrání před silným větrem. Další nejbližší himalájská hora K1, leží totiž ve vzdálenosti 188 kilometrů.
Kvůli přírodním vlivům a proměnlivosti počasí je proto Nanga Parbat jednou z nejhůře zdolatelnou horou na světě.
Hora, která sebrala nejvíce životů
Devátá nejvyšší hora světa však možná i právě proto tolik láká horolezce z celého světa, vždyť jen o Mount Everest se z osmitisícovek pokusilo více lezců. Ovšem měla zároveň i nejvíce obětí na životech.
Druhá nejvyšší pákistánská hora, která leží v oblasti Kašmír, má navíc ještě dvě prvenství. Je totiž první osmitisícovkou, na kterou se člověk pokusil vystoupit.
Výprava vedená Albertem Frederikem Mummerym se pokusila nahoru vylézt už v roce 1895. Když však zjistili, jak je Nanga Parbat vysoká, od svého úmyslu upustili.
Na prvovýstup se tak čekalo až do roku 1953, kdy vrcholu hory dosáhla rakousko-německá expedice v čele s Hermannem Buhlem. Do té doby si hora vyžádala hned 31 lidských životů.
Druhýmsvětovým prvenstvím hory je její jižní, tzv. Rupálská stěna, která je s převýšením 4600 metrů nejvyšší na světě.
Holeček a Petreček půjdou nejdelší stěnou
A právě tuto stěnu se v příštích dnech pokusí prvovýstupem překonat česká dvojice horolezců Marek Holeček a Tomáš Petreček.
Tradičním alpským způsobem bez použití kyslíkových přístrojů či fixních lan se pokusí zdolat stěnu, kterou nikdo jiný z jejich českých předchůdců nevylezl.
„Já už jsem na vrcholu stál společně se Zdeňkem Hrubým v roce 2012, ale tehdy jsme tam vylezli Kinshoferovou cestou v západní Diamirské stěně v rámci aklimatizace na prvovýstup Rupalskou stěnou,“ řekl Lidovým novinám třiačtyřicetiletý Holeček.
„Tehdy se nám Rupálem nahoru vylézt nepovedlo, Zdeňka trefil šutr do ruky a musel dolů. Já šel nahoru sám, ale pod vrcholem se strhla bouřka a začaly padat laviny, takže jsem byl rád, že jsem mezi tím prokličkoval dolů.“
„Ale i tak mi v hlavě pořád zůstal plán se tam jednou dostat a teď si ho chci uspořádat s Tomášem (Petrečkem). Je to velký bourák, můj dlouholetý parťák a strašně našlapaná mašina, budu rád, když tomuhle o dost mladšímu klukovi budu stačit a vylezeme tam spolu.“
„Zatím to dal jen Rainhold Messner se svým bratrem a ještě dva Novozélanďané, tak to chceme zkusit taky,“ doplnil Holeček.
Messnerova tragická smrt
Vůbec prvními přemožiteli Rupálské stěny byli v roce 1970 již zmínění italští bratři Reinhold a Günther Messnerovi.
Na úpatí hory však Günthera Messnera zasypala lavina, a i když jej jeho starší bratr celý následující den hledal, než se vydal na cestu do údolí, svého bratra nenašel, naopak jej vyčerpaného museli zachránit místní obyvatelé.
Messnerovo tělo se pak v horách objevilo až v roce 2005.
V roce 1971 pak na vrchol hory vystoupila i první československá výprava ve složení Ivan Fiala, Michal Orolin, zopakovali však výstup severozápadní stěnou Rakhiot po vzoru expedice Herrmanna Buhla.
Na výstup bratrů Messnerových jižní Rupálskou stěnou však navázali až v roce 2005 centrálním pilířem stěny Novozélanďané Steve House a Vince Anderson, který stěnu zlézali za šest dní novou cestou alpským stylem.
Jejich výstup je dosud označován za jeden z nejlepších v himálajské historii. A Holeček s Petrečkem by se chtěli stát třetím párem v historii, kterému se to povedlo.
„Nebezpečí si uvědomuji. Ale není to jen horolezectví, které je nebezpečné, podívejte se třeba na rallye. Pokud bychom vše chtěli dělat bezpečně, tak bychom nežili. Třeba naše silnice jsou daleko nebezpečnější než náš výstup,“ řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz devětatřicetiletý Petreček.
