Říkali jí K1 a na vrcholu nikdo nebyl 37 let. Teď se o "Brum" pokusí české trio
Zatímco na špičku Mt. Everestu se letos podívalo už šest set horolezců a celkem zaznamenal více než 10 000 úspěšných výstupů, na vrchol Mašerbrumu, který je 22. nejvyšší horou planety, se vyšplhaly v historii jen čtyři výpravy, přičemž poslední z nich se to podařilo v roce 1985. O 37 let později se impozantní sedmitisícovku pokusí novou cestou vylézt Radoslav Groh, Marek Holeček a Tomáš Petreček.
Když v 19. století podplukovník Thomas George Montgomerie mapoval pohoří Karákóram v Pákistánu, tahle hora ho upoutala ze všech nejvíc. Rozhodl se ji proto označit zkratkou K1, aby bylo jasné, že v této oblasti vyšší nenajdete.
Pozdější měření sice ukázala, že se minimálně v tomhle mýlil, faktem zůstává, že jde o jednu z nejpůsobivějších hor na této planetě. A to nejen pro kartografy, ale zejména horolezce, kteří strmé stěny Mašerbrumu, jak se nyní oficiálně nazývá, obdivují při cestách na osmitisícovky v okolí.
Ke čtrnáctce osmitisícových vrcholů sice chybí Mašerbrumu necelé dvě stovky metrů, o to působivější je ale jeho ostrá prominence, která ční bezmála 2500 metrů nad nejbližším sedlem. Už při pohledu z dálky je tak jasné, že "Brum" (což v jazyce baltí znamená "hora") je z hlediska horolezení mimořádně náročný.
"Kdybych já si měl vybrat nejtěžší horu, tak je to Mašerbrum, o které asi většina lidí ani neslyšela. Je to krásně formovaný kopec, který má nevylezenou západní stěnu a ta mi už léta nedá spát. Ale zatím nevím, jak na něj vylézt tak, abych byl schopen to prolézt, zachovat se při životě a dostat se dolů," uvedl už v roce 2017 pro DVTV přední český horolezec Marek Holeček.
"Od pohledu je to docela náročná hora," souhlasí jiný český lezec Tomáš Petreček. "My jsme kolem ní docela často chodili, třeba při výpravě na K2 nebo Gašerbrumy (všechno osmitisícovky, pozn. red.). Je to zajímavý kopec, málo lezený, naposledy tam byl někdo před skoro čtyřiceti lety," dodává opavský hasič.
Poslední úspěšný pokus v roce 1985
Tím Petreček naráží na další fakt, který je na této hoře zajímavý. Kvůli její náročnosti (a také odlehlosti) se od vzdáleného obdivu k lezení po stěnách Mašerbrumu dostalo jen naprosté minimum lezců.
A ještě méně jich stanulo na vrcholu. Za více než šedesát let od prvního pokusu se na vrchol "Brumu" podívaly jen čtyři výpravy a celkem 15 lidí. Posledním se to přitom povedlo v roce 1985.Výmluvná byla v tomto ohledu slova Davida Lamy, který s partou elitních horolezců a krytím od Red Bullu v zádech dokázal před osmi lety vylézt severovýchodní stěnou pouhých 400 výškových metrů nad základní tábor.
"Bylo to jako lézt na Eiger, akorát přidejte na vršek stěnu Cerro Torre. Čelo té stěny začíná v 7000 metrech a podle mě je jedno z nejvyšších a nejtěžších na světě," prohlásil zklamaný Lama v rozhovoru.
Dlouho opuštěný vrchol Mašerbrumu by ale přece jen mohl letos v létě alespoň na chvíli ožít. Chystají se tam totiž právě Petreček s Holečkem, které doplní Radoslav Groh.
Ledové vězení horozí na "Brumu"
České trio si pro výstup na vršek vybralo nikdy nevylezenou západní stěnu, o které už před pěti lety snil Holeček. Nemůže se tak opřít ani o těch několik málo informací, které předchozí výpravy nasbíraly.
"Nedostatek informací řešíme dalekohledem, ale jak těžké to ve skutečnosti bude, to uvidíme až přímo v cestě," říká Petreček. "Jasné ale je, že to nebude žádná normálka jako na některé osmitisícovky. Bude to opravdové lezení, rozhodně žádný choďák. A samozřejmě alpským stylem," dodává.
Holeček s Grohem, kteří budou Petrečkovými parťáky při nebezpečném výstupu, přitom mají v čerstvé paměti loňské dobrodružství na nepálské Baruntse. Počasí je tehdy uvěznilo na několik dní nedaleko vrcholku hory a do civilizace se vrátili ve velmi zuboženém stavu.
Podobné nástrahy počasí nelze vyloučit ani na Mašerbrumu. Ovšem, jak říká Petreček, to už je riziko, se kterým člověk musí při lezení ve velehorách počítat.
"Ano, může se stát, že tam někde uvízneme. Může začít hodně foukat, může nasněžit hodně sněhu, a když je ta viditelnost špatná, tak je pak z hlediska bezpečnosti lepší zůstat na místě než lézt dolů s rizikem lavin," říká Petreček.
Připravit se na to ale horolezci mohou jen málo. Vybavení je i vzhledem k nárokům na maximální hmotnost nákladu dané, navýšit množství potravin nedává příliš smysl i vzhledem k tomu, že chuť k jídlu je ve vysokých nadmořských výškách značně omezená. "Takže jedině nabrat víc plynu, abychom si mohli ohřát sníh na vodu, která je nejdůležitější," uvažuje Petreček.
Směr Pákistán vyráží české trio příští týden, do základního tábora by se měli dostat kolem 22. července. Zahájení výstupu se tak dá čekat někdy na začátku srpna.
