Pábitel nekonečných vertikál = Holeček v Outdooru
Autor: Tomáš Nohejl; Foto: Václav Novák
Na zahrádce na pražské Zvonařce pil pivo a klofal do „počítadla“. Nohu se sedmi skobami měl položenou na židli před sebou. Bolest nebo trápení v jeho tváři byste však nenašli. „Za měsíc mi to srostlo, prý neuvěřitelně,“ zaklepal berlemi horolezec Marek Holeček.
Stačilo málo a rozjel se divoký proud jeho povídání, pábení, rozumování, gestikulací a záchvatů smíchu – na jehož osmistránkový záznam se můžete těšit v aktuálním čísle časopisu Outdoor, které se právě objevuje na stáncích.
Večer v hospodě někde ve skalách s ním musí být nekonečný mejdan. Co třeba řekl? Tohle je pět možná nejzajímavějších citátů. Ale bylo těžké vybírat…
1)Člověk se narodí, to už je samo o sobě nebezpečný jako pak každý další pohyb na téhle planetě. Někdo má dlouhou dobu štěstí, někdo ho ani nezačne mít.
2)Lezení je specifická činnost, v plném zápřahu tam člověk přijde o tři čtvrtě kila svalové hmoty denně. Tělo dostává neuvěřitelný kotel. Tisíce nalezených metrů a ještě tě přitom Pánbůh drží u krku a přiškrcuje kyslík.
3)Slova nejsou dokonalá, těžko se dají přesně najít. Spíš pocit by měl opsat celkový zážitek. Já to mám s přírodou vypovídaný, nechci ji pokořit ani náhodou.
4)Mě metry ve finále vůbec nezajímají. Z fotky je nevyčtu. Já hledám, co se mi líbí, jak se tam dostanu a jak to vylezu. To je něco jinýho. Jako když potkám na ulici ženu.
5)Lidský prvek mi vadí, já lidi vlastně nemusím. Dusí mě. Často nejsem schopen zvládnout lidský materiál. I don´t like people… Nechci se moc potkávat s jinými lidmi, než které si sám vyberu. Nebo jen na limitní čas.
Marek Holeček je zkrátka živel, nevyčerpatelný zdroj pozitivní energie. A také muž, nedávno oceněný nominací na Piolets d´Or, horolezeckého Oskara. Bohém, básník hor, neuchopitelný volnomyšlenkář, objevitel – oproti vrcholovému sportovci s pevným plánem, pokud byste chtěli třeba srovnání s Radkem Jarošem, s nímž jsme obsáhle hovořili v předposledním Outdooru.
