Sponzoři...

Jste zde

Hory písku

Marek Holeček

Daleko dříve, než mé oči poprvé spatřily zasněžené štíty velikánů, zvedající se vysoko nad okolní krajinu, které připomínají spíše hradbu mraků, než cokoliv reálného, začal jsem hltat romantiku českých písků, které nebyly vzdálené tisíce kilometrů, ale vyrůstala přímo za humny.

Za tuto neprozřetelnou výhru osudu vděčím rodičům, kteří mě vrodili do české kotliny, nabízející výjimečné bohatství pískovcových skal.
Poměrně záhy jsem v tátově knihovně našel lezeckého průvodce, kde přes zažloutlé listy, mé nedočkavé prsty zdolávaly první metry, toužebně očekávaného dobrodružství.

Proto nemohu zapomenout na jeden podzim, kdy hustá ranní mlha se pozvolna rozpouštěla a štiplavý chlad začaly prořezávat sluneční paprsky… Dolézám na vršek Tyršovy věže, s pohádkovým výhledem na lenivý meandr Labe, plynoucí v sevřeném údolí, někam do němec.

Konečně jsem se odvážil a za mnou je první vylezená cesta v Labáku. V tu dobu je mi krásných čtrnáct let a mám pocit mazáka, který již spatřil kus světa.

Ta předchozí bázeň měla naprosto reálné opodstatnění, jelikož už v té době zde bylo těžké stěnové lezení, které mělo v sobě nejen obtížnost, ale i tu psychickou stránku umocňující celkový zážitek.

Jen si představte cestu vpravo od „Big Wallu“ středem stěny 30 metrů pod převis, kde najdete první kruh. Dojištění smyčkami není žádná hitparáda a to už máte za sebou VIIIb lezení. Pak následuje převis s IXc úsekem a výklus přes dva kruhy na vršek 80metrového Presidenta.
Dalo by se říci, že název cesty „Smyslu zbavení“ z roku 1984 je zcela namístě, jelikož se muselo jednat o výplod chorého mozku, kterého omrzel život.

S přibývající jistotou se otvíraly nové a nové možnosti. Nakonec tahle i mnoho dalších cest mi dnes již nepřipadají šílené, ale naopak patřící do pokladnice vypovídající o lidské dovednosti a touze poznávat.

Přetočily se více jak dvě desítky let od toho podzimního dne, přišla nová generace lezců, která se bez ptaní odrazila přes záda těch předchozích a vtiskla svůj nový nesmazatelný pohled.

Přesto dodnes obě strany Labe obtáčené hradbou skal v úseku mezi Děčínem a Hřenskem neztratily ani píď na své atmosféře.

Čím to?

Jasně, průkopníci nasadili vysokou laťku, která je zvedána a nesena dál. Další štěstí spočívá v reliéfu terénu, který znemožňuje davu návštěvníků procházet přímo pod skalami. Tím máme mi lezci větší prostor vychutnat si celoroční klídek, jenž se jen těžko hledá v jiných pískovcových oblastech.
Na druhou stranu, když někoho potkáte, jedná se převážně o známé tváře, které přijeli pod stejnou záminkou. „Užít si.“

Tak doufám, že těm, kteří váhají stejně jako já před lety, jsem dolil trochu odvahy a těm, které znám nemusím říkat nic, snad jen to, sejdeme se ve skalách.

Těbůh…

Pro katalog Rock Empire Mára

Logo Rock Empire

Rubrika: 
Štítky: 

Přidat komentář

Filtrované HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd><img>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

© 2005 - 2017 marekholecek.cz | XHTML