Sponzoři...

Jste zde

Horolezci hledají nové směry, klid hor a dobrodružství na nižších vrcholech - Rozhlas.cz

Marek Holeček a Zdeněk Hrubý při výstupu na vrchol Talung, Foto: ČTK/PR
Marek Holeček a Zdeněk Hrubý při výstupu na vrchol Talung. Foto: ČTK/PR

Sportovní fanoušek má docela přesnou představu o tom, jak umějí třeba fotbalisté nebo hokejisté oslavit důležitý gól. Ale co asi říká takový horolezec, který kolem sebe nemá bouřící tribuny - a daleko od lidí prožívá radost v cíli svojí namáhavé a nebezpečné cesty? Marek Holeček o tom po návratu z Nepálu při setkání s novináři mohl alespoň něco málo napovědět.

„Tak jsem tady. Stojím na vršku Talungu, nakonec se to povedlo,“ zaznělo od Marka Holečka v okamžiku, kdy se mohl podívat na svět z vrcholu Talungu - tedy z výšky 7.349 metrů. O chviličku později se pak už mohl radovat důkladněji - ve společnosti svého parťáka Zdeňka Hrubého. 

Není to tak dlouho, co jsme byli zvyklí známkovat špičkové výkony horolezců především podle toho, zda se cílem jejich snažení stala některá z osmitisícovek. Kopce nedosahující této výšky - to už byla pro leckoho přece jen ‚druhá liga‘. Jenomže doba se mění a nemalé procento obdivovatelů velehor se učí hledat jiné cíle - nižší, ale těžko dostupné vrcholy. 


Audio: Stáhnout
Horolezci Marek Holeček a Zdeněk Hrubý zdolali Talung


„Nacházíme tam klid, nové možnosti, které v současné době osmitisícové kopce hodně málo nabízejí. Jsou tam většinou zástupy lidí, na Everestu jsou dokonce diskotéky nebo internetové kavárny. Já hledám nové směry, klid hor a dobrodružství, které tam zažívali naši dědové.“

Právě tohle se povedlo dvojici českých horolezců v minulých dnech při prvovýstupu na kopec, který je sousedem osmitisícové Kanchenjungy a který dostal jméno Talung.

„Severozápadní hrana, ten pilíř, který tam vyrůstá z ledovce až do oblak, je i pro nehorolezce estetický zážitek. Nám se podařilo na ten kopec vylézt alpským stylem, tedy ve dvou bez další podpory. V průběhu sedmi dnů jsme se dostali až na vršek.“

Zdeněk Hrubý a Marek Holeček, Foto: Šárka Ševčíková
Zdeněk Hrubý a Marek Holeček. Foto: Šárka Ševčíková

Laik si raději ani nezkouší představit, co asi obnáší takové sedmidenní šplhání strmou stěnou pokrytou kamením a ledem, při kterém horolezec vlastně nemá teoretickou šanci vzdát to v půli cesty a vrátit se dolů. A výsledný pocit toho, kdo nakonec dokázal překročit svůj stín a vydrápal se na vrchol?

„Když se člověk vrátí do reality na pevnou zem, přetočí se to v hlavě do pozitivních barev a pro chlapskou ješitnost, když to beru sám za sebe, to přináší příjemnou zpětnou vazbu,“ tvrdí Marek Holeček.

A protože Zdeněk Hrubý je po návratu z Nepálu naladěn na stejnou notu, za měsíc a půl prý si to už oba namíří vstříc dalšímu, znovu pěkně vysoko položenému cíli.

Autor: Aleš Procházka (apr), Tereza Jelínková (tej)


Zdroj: http://www.rozhlas.cz/

Rubrika: 

Přidat komentář

Filtrované HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

© 2005 - 2017 marekholecek.cz | XHTML