Sponzoři...

Jste zde

Expedice Devold TRIPLE NORTH WALLS

Článek pro American Alpine Journal 2009 - česká verze…

Letos jsem spolu s Honzou Doudlebským odjeli na tři výpravy do asijských velehor. Naše expedice DEVOLD Triple North Walls měla od začátku společného jmenovatele a to pokusit se vylézt novou cestu v alpským stylu a jak z názvu vypovídá tak severní stěnou. Záměrně jsem si vybrali tři různé pohoří, jelikož každé má svoje specifické klima a v neposlední řadě i v charakteru lezení se znatelně vzájemně liší. Sečtený čas, který nám zabrala doprava, čekání na povolení, nebeské požehnání v podobě počasí včetně samotné lezení na kopce, bylo 99 dní. Úsměvným momentem této akce zůstává fakt, že samotného lezení jsme si užili pouze 9 dní.


Pakistan - Kapura

V roce 1999, když jsem se rozhlížel z vrcholu Amin Brakku po prvovýstupu západní stěnou na okolní štíty, utkvělo mi v paměti celé panoráma od K6 po Masherbrum. Později jsem si našel název kopce, který zmagnetizoval můj pohled a vzdáleně připomínal severní stěnu přerostlého Grandes Jorasses v Alpách. Od té doby sleduji co se v tomto údolí špičatých vrcholů děje. Hříčkou osudu jsem se objevil v údolí Charakusa až po devíti letech.

Do Base campu pod K7 jsme s Honzou dorazili 2. 7. Měli jsme za sebou aklimatizaci, kterou jsme udělali na předchozím 14denním treku. Nezbývalo tedy než najít cestu přes ledovec pod Kapuru, vybrat si směr pro výstup a začít lézt.

11. 7. Stavíme stan na ledovci pod nástupem na Kapuru. Počasí je střídavé a občas sněží.

13. 7. Nastupujme do severozápadního zářezu a po sněhové rampě dolézáme k prvnímu skalnímu prahu. Skála je zde odhalená bez ledu. Přelézáme tento nepříjemný úsek a dostáváme do skalního kouta, který je politý tenkou vrstvou nesouvislého ledu. Na konci dne dolézáme pod velkou skalní bariéru. Vysekáváme malou plošinku a zavěšujeme bivakovací vak.

14. 7. Od samého rána padá sníh. Oblézáme zleva skalní bariéru a dostáváme se do ledového pole, kde s přibývajícím sněžením přes nás začínají jezdit malé lavinky. Pokračujeme až k samému závěru tohoto pole, který ústí do skalní komína táhnoucí se k sedlu mezi vrcholy. Místo pro bivak je horší než předchozího dne a tak spíš visíme v úvazku než sedíme. Jsme provlhlí a vše na nás začíná zamrzat.

15. 7. Nebe jako vymetené a nabízí nám pohled na celý východní Karakoram. Pokračujeme dál úzkým skalním komínem. Lezení je mixové s místy kolmým přemrzlým ledem. Závěrečný výlez do sedla je přes nedržící sněhovou převěj. Ve 12:30 dolézáme na západní vrchol. Obracíme se rychle na zpět a slaňujeme. Slunce se pomalu přetáčí do stěny a v průběhu odpoledne z tajících sněhů protéká stěnou doslova řeka.Ve 20 hodin docházíme ke stanu na ledovci.

16. 7. Návrat do BC

Pakistan / Karakoram / Charakusa Valley / Kapura Peak, S summit 6 200 m – new route Wild Wings - 1 300 m NW corner, WI 5+, M7, 70°, 62 hours, alpine style, Marek Holeček - Jan Doudlebský, 13.-15. July 2008


Afganistan – Uparisina

Rozhodnutí a motivace pro Hindúkuš a kopec Uparisína, byl na základě fotografické knížky, která byla pořízena při Československé expedici roku 1965. Jako malý jsem si knihou listoval a snil o budoucím dobrodružství. Letos se sen stal skutečností a do údolí Ismurch jsem dorazil s Honzou 8. září. Z Base Campu vyrážíme přes táhlý ledovec přímo pod dominantní severní stěnu, která je vidět už při vstupu do údolí. Vybrali jsme si jasnou přírodní linii začínající strmým ledovým žlabem, který je předělen v první třetině vysutými séraky. Malý oblouk do leva obchází tuto bariéru a pokračuje v skalní pilíř dělící opticky kopec na dvě části. V horním úseku se skála mění v ostrou sněhovou korouhev táhnoucí se až na hřeben.

11. 9. Stavíme na obřím šutru stan a čekáme na dobré počasí.

13. 9. Nalézáme přes 40metrový kolmý led do prvního ledového žlabu. Snažíme se rychle přelézt tento spodní úsek a vyhnout se tak nebezpečí případnému pádu séraků. Ovšem přemrzlý led se štípe a zpomaluje náš postup. Sklon se pohybuje kolem 70° a s místy i strmějšími úseky. K večeru dolézáme ke skalnímu pilíři, kde děláme plošinku pro bivakovací vak. Přes noc proletí pár metrů od nás několik ledových lavin. Stěna, která do této chvíle nevykazovala žádnou větší aktivitu se dala do pohybu. Měli jsme odřízlou cestu nazpět a jediná rozumná varianta byl směr vzhůru.

14. 9. Ráno pokračujeme podél pilíře. Lezení je namáhavý převážně po ledu, který špatně drží a štípe se. Těsně před setměním stavíme na malé skalní poličce bivak. Za námi je třičtvrtě výstupové trasy. Citelně se ochlazuje.

15. 9. Pokračujeme ve výstupu až tam, kde končí skála a přechází do exponované ledové hrany končící hřebenovou převějí. Sklon ledofirnu se výrazně napřímí. Kolem dvanácté prosekáváme převěj a stojíme na velice ostrém hřebenu. Po 120 metrech s nepříjemným skalním výšvihem vylézáme na hlavní vrchol. Díváme se na tenounký téměř nekonečným hřebenem. V šest hodin stále ve výšce kolem šesti tisíc upravujeme sněhovou plošinu a uleháme na ni. Počasí je mrazivé s úžasnou viditelností jak do Číny, Pákistánu, Tádžikistánu, tak i do vnitrozemí Afghánistánu.

16. 9. Od rána do 13 hodiny slézáme až nakonec hřebene odkud musíme začít slaňovat. Musíme slanit 250 metrů přes skalní pilíř až k vrchnímu ledovci, odkud už scházíme k našemu stanu.

17. 9. Návrat do BC. Cestu jsme pojmenovali jako vzpomínku a poklonu klukům, kteří roku 1965 vystoupili jako první na tento vršek.

Afganistan / Hindukush / Ishmurch valley / Kohe Uparisina 6 260 m – new route Swee 65' - ,NW pillar, WI 5, 70°, 1 600 m, 82 hours, alpine style, Marek Holeček - Jan Doudlebský, 15.–16. September 2008


Nepal – Kyashar

Poslední plánem s Honzou byl pro mě znovu-návrat na Talung v oblasti Kanjenjungy. Již v roce 2004 jsem se pokoušel spolu s Tomášem Rinnem vylézt severozápadním pilířem, ale bohužel při výstupu mě omrzly nohy a museli jsme se vrátit. Letos zrealizovat tento cíl překazil až po příletu do Nepálu stav našeho vybíleného konta. Volba změny padla na Kyashar, kde jsem měl vyrovnaný poměr 1:1. Znamenalo to pokus o přelezení východní hrany v roce 2001 s Davidem Šťastným, který skončil neúspěšně a pak roku 2005, kdy jsme s Honzou udělali po pěti dnech prvovýstup středem jižní stěny. Jednalo se tedy zase návrat k rozdělané práci a východní nedolezená hrana se stala náš cíl.

13. 10. Stavíme BaseCampovej stan pod stěnou Kyasharu. Ledové podmínky spodního amfiteátru nejsou nijak růžové, ale od sedla, kam jsem dolezl před lety, vypadá vrcholová hrana v dobré sněholedové kondici.

15. 10. Nastupujeme do stěny a přelézáme v nástupové partii kolmé ledové záclony. Následuje traverz přes první sněhový pole pod strmé a nesouvislé splazy, které se táhnou v tenkých vrstvách ledu do druhého pole. Zde následuje exponovaný šikmý traverz až do sedla. Vykopáváme pohodlný bivak s překrásným výhledem na mizející slunce v západní stěně Makalu.

16. 10. Ráno si Honza stěžuje na stupňující bolest v obou předloktí. Po bližší prohlídce bylo jasné, že jde o dost pokročilý zánět šlach. Bylo rozhodnuto, museli jsme se vrátit dolů. Slanili jsme osumset metrů na zpět ke stanu a tím uzavřeli letošní putování po asijských velehorách.

Nepál / Central Himalay / Inku Valley / Kyashar 6 750 m - new route Ramro Chaina on the edge 6 550 m, IS wall – M6+ WI 6+, 1 900 m, 5 days (105 hours), alpine style, Marek Holeček - Jan Doudlebský, Octouber 2005

Nepál / Central Himalay / Inku Valley / Kyashar 6 750 m first atempt 2001 - S pillar 60 hours alpine style, Marek Holeček – David Štastný, Octouber 2001, secound atempt 2008 - S pillar 34 hours alpine style, Marek Holeček – Jan Doudlebský, 15.-16. Octouber 2008

Těbůh Marek

[Napsal: Marek Holeček, 2009-xx-xx]

Rubrika: 

Přidat komentář

Filtrované HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd><img>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

© 2005 - 2017 marekholecek.cz | XHTML