Sponzoři...

Jste zde

Čtyřiadváca s… Márou Holečkem

D. Polman a M. Holeček, Foto: archiv M. Holečka

Marek Holeček
Marek Holeček

Číslo 24 nás při bloudění vesmírem neustále doprovází. Den má 24 hodin, Štědrý den je 24. den v prosinci a tato rubrika na naše nebohé respondenty vychrlí 24 ostrých otázek, na které čekáme ještě ostřejší odpovědi. V následujícím díle se vám představí Mára Holeček – jediný současný český horolezec, který se nebojí výzvy v podobě prvovýstupu na osmitisícovku. Živel, díky jehož charismatu, odvaze a cílevědomosti nejsou vody našeho alpinismu stojaté! Jeho prvovýstupy ve světových velehorách publikoval i prestižní Alpine Jornal, a tak Mára už dávno není štikou jen v českém rybníčku…

0/ Máme tu první „nultou“ otázku od Stoupy, který se stal „obětí“ minulého dílu:

Marku, Tys další výborník našeho sportu, který na domácích i přespolních přeborech získal nejednou vavříny. Jsi známý svou živelností vskutku bohatýrskou. Ruští bohatýři bývali běžně kojeni do šestého roku věku. Prozraď, zda můžeme hledat příčiny tvé energie v tomto zřídle, a pokud nikoli, pověz něco o svém stravování, zda je promyšlené, a jak je tomu na horách. Vídám tě pít značné množství točených i lahvových sacharidových nápojů, ale téměř ne jíst. Občas je piji s Tebou, ale k tomu také jím… Nedělám dietologickou chybu? Napiš, prosím, dobře míněné doporučení ostatním šampionům.

Marek Holeček
Když se Mára chopí zbraní,
je nebezpečnej!

Čus Stoupadlíne, tvůj chvalozpěv mi lichotí a rozechvívá póry na mé kožce a jen škoda, že nejsi ženská, ale liška ryšavá. Přesto doufám, že mi „ho“ aspoň ještě jednou sám pošeptáš do ouška při veselé lahvince. Předesílám v otevřeném dopise, že se moc těšíííím. Apropó k věci. Co je šém života a podpora spokojenosti. Je pravda, že ses zeptal právě toho pravého, ale …., jak tušíš, odpověď není zcela jednoduchá a spadá pod přísné utajení. Nicméně že jsi to Ty, tak to prásknu i ostatním. Každý organizmus má svůj individuální metabolizmus a naučit se vnímat tělo je bohužel zodpovědnost a měla by být i povinnost každého z nás. Pokud nemáme zdravotní problémy spojené s trávením nebo funkcí štítné žlázy a podobné radůstky, tak platí jednoduchá rovnice, příjem a výdej. Nic složitého v tom není. Možná že různí zaklínači hadů a vymývači mozků vám nabídnou individuální jídelníček za mrzký peníz, kde budete chroustat kosmickou stravu a vzájemně se pak můžete porovnávat na „fuckbucku“. Než to uděláte, položte si otázku, co tím hodláte dosáhnout. Pakliže chcete shodit nějaké to kilo, případně zapracovat na svalstvu, musíte se více hýbat. Pokud chcete zvýšit výkon jídelníčkem, zkuste se zamyslet o kolik asi tak procent nebo stupínků se hýbnete směrem vzhůru. Když řeknu, že u těch nejlepších z nejlepších je to jen pár procent, tak se hned zeptám, potřebujete to? Já preferuji spokojenost. Je v ní obsažená tolerance fyzického vzezření od lehkého zatučnění po vychrtlost a v průběhu roku to několikrát měním. Pak pohlazení chuťových pohárků, která následně určuje psychickou pohodu. Protože ať chceme, či ne, tak něco si vyloženě zakazovat, přitom nám to chutná, znamená střádání na budoucí výbuch. Jednu věc jsem si ale vytrénoval za léta ježdění do kopců, na které jsem systematicky pracoval. Pokud máme omezené množství jídla a tekutin při velkém fyzickém výkonu, tak potlačit hladinu hladu a žízně chce trénink. Jinak výstražný bzučák otravuje v hlavě a brání tím soustředění na cokoliv dalšího. Protože když necháte ovládnout mysl, tak se dostaví efekt, že už nemůžete a vnitřnosti máte suché jak Martini. Přesto baterie vnitřních zdrojů nejsou zdaleka tak vybité, jak by se mohlo zdát. Tělo má neuvěřitelnou setrvačnost a schopnost jet ještě dlouho ze svalů a podkožní zásobárny energie. The End.
Poslední, co chci dodat, tak Ti přeji, Stoupo, dobré srůstání. Páč v průběhu, co jsem psal tento raport, jsi zrovna né příliš vydařeně odskočil na tvrdou zem. Halt osud nerozhoduje podle zásluh, ale podle toho, jak se zrovna vyspí, a na tebe padla ten dne ta „blbší“ karta. Takže se těším, že po létě, až přijedu z Pakoše, si zase spolu zalezeme a ty mě pohoníš po skalách.

Marek Holeček
V cestě 13. komnata, Příhrazy

1/ Když se řekne slovní spojení „sport v horách“, vybaví se mi…

…šátek na hlavě, holá hruď a maglajzák za pasem. Slunce nad hlavou žhne, lezajdy drží jak přibité, přitom cvakám jeden nýt za druhým a lezu v krásné „desetikilometrové“ stěně. Na vršku čeká Bio-bar „U zlomeného srdce“, kde do sebe hrknu čerstvě nadojené mléko z fialové krávy a schroustám tyčinku z orobince.
Škoda, že? Sport, tak jak ho vnímám v té uzavřené sterilitě, čili jasně ohraničený výkon v podobě gólů, vteřin, bodů či dosažení chytu a opakování téhož za stejných podmínek, tam ještě nedorazil. Zatím tam vždy čekal opruz, chlad, hlad, strach, strádání a nezodpovězená otázka, která se každým dalším krokem vzhůru točí neustále do kola: „Má to nějaký smysl?“ Na to si musí ovšem každý odpovědět sám, co pod lezením v horách hledá.

2/ Do hor nebo skal vyrážím nejčastěji s…

…kamarády, kteří mne dokáží takzvaně vydýchat. Jinak musejí mít ušlechtilé srdce, být vřelí a ochotní pomáhat starším, říkat slova prosím a děkuji, sexy mozek podmínkou, včetně důležitého fyzického vzhledu, kde krása bez chybičky se musí blížit antickým božstvům. Ostatní mají smůlu.

3/ Největší šílenost, jakou jsem v horách udělal…

Pravdou asi bude opak, kdy naposled jsem udělal něco normálního. Jak říká elitní britský lezec Doug Scott: „Před každým výstupem se musím nejprve definitivně odepsat.“ Neznamená to rezignovat na život, ale uvědomit si tíhu zodpovědnosti, kde za každým chybným krokem číhá smrt, a zároveň věřit ve své schopnosti a odhad, že přicházející nástrahy zvládnu. Strašit se dopředu bubáky, které čekají s jistotou na mne za každým rohem, musím hodit za hlavu. Přeci se z nich nepodělám. Pak se můžu navázat na lano, ještě jednou si odfouknout, zase nadechnout a vyrazit.

Marek Holeček
Prvovýstup na Kohe Uparisina
(6260 m)

4/ Jsem rád, že jsem přežil…

Něco jako ranní kocovinu, jo? Tak asi jo…

5/ Kniha, kterou bych si vzal na pustý ostrov…

…by musela být o tom, jak se z toho „zk....nýho“ ostrova co nejrychleji dostat zase nazpět. Nepotřebuji nikam utíkat, jelikož i v bouřlivých vodách pražských si dokáži najít svůj klid. A to mi stačí. Běžte mi někam s opuštěnými plážemi.

Marek Holeček
Díky lezeckým snům za loužemi se stal Mára i námořníkem

6/ Hudbu poslouchám…

Možná jsem klasik, i když jsem se do té doby nenarodil. Klidně bych ale Mozartovi, Beethovenovi, Haydnovi, Vivaldimu, Bachovi nebo Myslivečkovi nosil partitury k dirigentskému pultu. Pak bych si sedl na zaďoura a čekal, až tyto rockové celebrity odpálí svoji show. Následovníci, kteří dále v koncertních sálech pokračovali a stylově se nevzdálili, dokonce i ti současníci, kteří vytvářejí tak zvaný Big Beat, jsou mého srdce šampióni.

Marek Holeček
Mára ve stěně Gasherbrumu I
(8068 m)

7/ V poslední době mě potěšilo…

…že Himálaj stále roste o pár centimetrů za rok a stav velryb je na vzestupu. Pak také informace o tom, jak už není Řecko samo zcela v hajzlu, ale zároveň s ním bolševizující celá Evropská unie.

8/ V poslední době mě štve…

Upřímně jsem nakrklý, když přijdu pod skály třeba ve žlebu, kde jsem mnohokrát lezl, a zjistím, že mi někdo přestavil cestu za těžší. Takže ty-ty-ty….., fuj pánové, to se nedělá.

Marek Holeček
Lezecký trip Argentina – Chile
(2016)

9/ Z outdoorových sportovců si nejvíce vážím…

Jednoznačně vyhrávají na plné čáře barvami zářící Kolibříci. Též přezdívaný létající diamant, který dokáže až devadesátkrát za sekundu máchnout křidélky, díky čemuž se mohou ve vzduchu doslova zastavit na místě. Obdivuhodné.

10/ Z mého vybavení bych nikdy neprodal…

…nic, jedině to dám nebo půjčím. Většina matroše ale skončí tak, kdy ho zničím, ztratím nebo mi ho někdo nevrátí.

Marek Holeček
V roce 2011 se pokusil o prvovýstup
v Rupálské stěně Nanga Parbatu

11/ V mé sportovní kariéře mě nejvíce ovlivnil…

Gaston Rébuffat, ve vlněném svetru, s dýmkou v ústech a krásnými výstupy v období, kdy ještě alpské lezení bylo batole v plenkách. Stačí jen nastavit úhel pohledu a cíl. Pak zjistíte, že ta doba stále trvá a po světě je tolik kopců, tolik nevylezených problémů a ke všemu v elegantním romantickém obalu. Hvězdy a bouře jednoduše nezmizely.

12/ Dodnes nechápu, jak…

…jak je to možné, že?

13/ Dovolená u moře pro mě znamená…

…pohodu, dlouhý drink, houpající hamaku, palmy nakloněné nad šplouchající vlny a rozpálené skály pod tropickým sluncem, kam si za chvíli půjdu zalézt.

14/ Ze sportovních výkonů si nejvíce vážím…

Novinářská floskule „NEJ“ je mi odporná, protože některé výkony v horách nelze měřit běžnými nástroji. Jen čas prověří jejich stabilitu, ale nikdy nebude jen jeden opuštěný, vyčnívající nad ostatní. Lidské snažení není o jednom kroku, ale o ofenzivě tisíců krůčků. To je na tom hezké, že proces neskončil a neskončí, pokud zůstanou v našich očích nové cíle.

15/ Když jsem fyzicky i psychicky na dně, tak…

…se jdu domů vyspat.

16/ Za nejkrásnější horu / hory považuji…

…ty, na které jsem ještě nelezl, jelikož mají v sobě lákadlo panské čistoty.

Marek Holeček a Zdeněk Hrubý
Se svým souputníkem Zdendou Hrubým na Talungu

17/ Za největší objektivní riziko v horách či na skále považuji…

…člověčí hloupost a troufalost, která není opodstatněná pro danou situaci a místo.

18/ Jsem závislý na…

…pivu, vínu, steaku, sýru, sexu a rodině. Lezení jde hned vzápětí za nimi.

19/ Ve škole jsem byl…

…průserář, lůzr a v kolektivu docela oblíbený. Jediný, kdo si myslel, že jsem chytřejší a mám na víc, byli mí nekritičtí rodiče.

20/ Mé přednosti jsou…

Umím usnout i za běhu.

21/ Mé největší slabiny jsou…

Jediná slabost je každoroční matematické vyjádření mých přibývajících let. Mám však už vymyšlené, jak i to ošálit.

Marek Holeček
Mára během prvovýstupu na Talung
(7349 m)

22/ Věřím v / na…

Věřím v nadhodnotu, kterou jistě v sobě mám, a mí partneři ji konečně objeví a ještě více než doposud ji následně štědřeji ocení. Pak se budu válet v prachách.

23/ Mým snem je…

…nepřestat snít.

24/ Pavla „Alberta“ Hrubého bych se chtěl zeptat:

Albertíno, co žereš za bobule, že tak dobře lezeš, běháš i ve svém „stáří“ a mně nezbývá při stejném nasazení než se na Tebe s obdivem již léta dívat. Což mě mimochodem ta nespravedlivost dost štve. Takže se udej konečně!

Marek Holeček
Ohrožený druh živočicha „Maroušek skalní“

Vybrané výkony:
Pravidelná ranní stolice. Následně vše ostatní již v rovině pokus omyl, neboli vyjde, nevyjde. Pravdou je, že když neproběhne hned řádně to první, tak ostatní má již znaménko minus. Čili tlačme, nezadržujme a ono to půjde.

Vybrané výstupy:
Grandes Jorasses: Manitua, severní stěna (7+ A3+ 70°, 1150 m), červen 1997
Grandes Jorasses: MacIntyre – Colton (ED2, A1,VI/6, 90°, 1150 m), únor 1998
Amin Brakk (5850 m) – prvovýstup v západní stěně „Czech Expres“(7b+ A3+ 1300 m), 1999
Cerro Central (2800 m) – nová varianta ve východní stěně „Makarony Poridge Junction“ (7a A3+, 1300 m), 2000
El Capitan: Wyoming Sheep ranch (5.10 A5, 900 m), El Ňiňo (5.13c, 900 m), 2001
Escudo (2600 m) – první opakování cesty The Dream (6b A4+, 1200 m), 2001
Alay Peak (4810 m) – prvovýstup cesty v severozápadní stěně „Otíkovi mokré sny“ (7b+/7c, 1200 m), 2002
Octouber (3850 m) – prvovýstup cesty v severní stěně „Otíkovo vítězství“ (7b A4, 750 m), 2003
Kyashar (6750 m) – prvovýstup v jihovýchodní stěně „Ramro Chaina“ (M6+ WI 6, 1900 m), 2005
Mt. Meru (6310 m) – prvovýstup v severovýchodní stěně „Filkův nebeský smích“ (7a, M5, 80°, 2000 m), 2006
Kapura Peak (6200 m) – prvovýstup severozápadním zářezem „Wild Wings“ (WI 5+, M7, celkový sklon 70°,1300 m), 2008
Kohe Uparisina (6260 m) – prvovýstup severozápadním zářezem „Sweet 65'“ (WI 5, celkový sklon 70°, 1600 m), 2008
Gasherbrum I (8068 m) – Japonský kuloár, sólo výstup, 2009
Nanga Parbat (8125 m) – Kinshoferova cesta, 2012
Talung (7349 m) – prvovýstup alpským stylem severozápadním pilířem „Thumba Party“ (2500 m, M6+, WI6), 2013
Monte Samila (Antarktida) – prvovýstup „Abdulova ohnivá lýtka“ (WI 5, 70°), 2014

Rubrika: 
Štítky: 

Komentáře

Díky za prima rozhovor, nastartoval příjemně můj pracovní den :-)

Přidat komentář

Filtrované HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd><img>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

© 2005 - 2017 marekholecek.cz | XHTML